Doporučili | Lenka Ečerová |
---|---|
V kategorii | Psychologie ženy a muže, vztahy a partnerství |
Žánr | Naučná |
Věková kategorie | Dospělí |
Zaměření | Pro muže, Pro ženy |
Štítky redakce | sebepoznání, láska |
Štítky uživatelů | Pomozte nám i ostatním - buďte první, kdo zařadí tuto knihu. |
Schopnost milovat není samozřejmost. Je třeba se jí učit – a to po celý život. Při tom nás ovlivňuje především láska, kterou zažíváme ze strany své matky a otce – citlivá náklonnost, pocit bezpečí a ujištění o vlastní hodnotě. To nám v budoucnu umožní vystupovat vůči vlastnímu partnerovi s důvěrou, odevzdáním, odpovědností a tolerancí. Fritz Riemann ve svých úvahách ukazuje, jak různé formy lásky ovlivňují například sexualitu, volbu partnera, ale i způsob soužití ve vztahu. Kniha klasika Riemanna je vhodná pro čtenáře, kteří uvažují o lásce ať už z pohledu člověka žijícího v partnerském vztahu, nebo z pohledu rodiče, který schopnost milovat předává svému dítěti. Zaujme i psychology či psychoterapeuty.
Jedna stará modrost praví, že člověk stále hledá to, co mu kdysi přineslo nejhlubší uspokojení a štěstí. Francouzi to vyjadřují slovy „on revient toujours à ses premiers amours“, čili vracíme se stále znovu ke své první lásce. My všichni podstatně častěji, než si myslíme, nevědomě hledáme v ženě obraz matky a v muži obraz otce jako své první lásky. Podobně je tomu i se slastí. Stále znovu toužíme po shledání s tím, co jsme kdysi prožili jako nejhlubší slast, a v našem hledání se svérázně a často nevysvětlitelně proplétá osud s náhodou – s tím, co považujeme za náhodu. Když se spojí v jediném prožitku připravená duše, emocionální otevřenost a eroticko-smyslové podráždění, může to způsobit takový pocit štěstí, že jej pak trvale vyhledáváme. Toto spojení připravené duše a vnějšího podnětu v jednom okamžiku nás může právě na takový prožitek takříkajíc naprogramovat. Osudovost či zdánlivá náhodnost těchto programů tkví v tom, jestli byl tento prožitek vyvolán člověkem, přírodním nebo uměleckým prožitkem – možností je mnoho. Určitá vůně, určitý zvuk, posunek, tvar, leccos nás může tak zasáhnout a oblažit, že to pak nepřestaneme hledat. Jsme fascinovaní, kdykoli se s tím znovu setkáme. A člověk je tím bohatší, tím nadanější pro štěstí, čím intenzivněji je schopen takto milovat a čím více věcí na světě ho dokáže takto zasáhnout a oblažit. Georges Bernanos kdysi řekl: „Nic nemilovat, to je pravé peklo.“