Už hořela, když jsem si do ní lehal

Koupit knihu

Vypůjčit knihu

Název: Už hořela, když jsem si do ní lehal

Autor: Robert Fulghum

Doporučili	Mgr. Zdeněk Horký , Mgr. Vojtěch Lebduška , PhDr. Etel Smékalová, Ph.D.
V kategorii	Postoj k životu, psychologie všedního dne
Další kategorie	Plný text
Žánr	Beletrie
Věková kategorie	Dospělí
Štítky redakce	sebepřijetí, radost ze života, pozitivní myšlení
Štítky uživatelů	humor
Plný text knihy	Uz_horela_kdyz_jsem_si_do_ni_lehal.pdf

Popis knihy

Laskavá zamyšlení, drobné příběhy a filozofické postřehy amerického autora. Vyprávění je zcela prodchnuto radostí ze života, průzračným způsobem oslovuje v člověku jeho lepší já a dává smysl i těm nejobyčejnějším věcem na světě.

Ukázka z knihy

TENHLE PŘÍBĚH PŘINESL senzacechtivý plátek. Psali tam prostě, že v jednom malém městě zavolali požárníky k domu, v jehož okolí v prvním patře se valil dým. Hasiči tam vtrhli a v doutnající posteli našli muže. Když byl muž zachráněn a matrace uhašena, zazněla logická otázka: „Jak se to stalo?“
„Já nevím. Už hořela, když jsem si do ní lehal.“
Ta zpráva mi uvízla v hlavě. A připomněla mi citát, který jsem si z věnování z nějaké knížky opsal do deníku: „Quid rides? Mutato nomine, de te fabula narratur.“ Latina. Z díla Horatia. V překladu: „Proč se směješ? Změň jméno a ten příběh bude o tobě.“
Už hořela, když jsem si do ní lehal.
Řada z nás by si to mohla nechat napsat na náhrobní kámen. Životní příběh jednou větou. Z louže pod okap. Hledal jsem nějaký malér, a jen jsem ho našel, byl jsem v něm až po uši. Nejprve mě k tomu ponoukal ďábel, a pak už jsem to dělal sám.
Nebo abych na tu pravdu poukázal méně křiklavě, použiju rozhovor s kolegou, který nadával, že každý den najde v sáčku s obědem to samé.
„A kdo ti připravuje oběd?“ zeptal jsem se.
„Já sám.“ Řekl on.

Mohlo by Vás také zajímat