Pf 2010: naše i vaše přání :-)

Vydáno: 22.12.2009, v rubrice:

           ZIMNÍ VERŠE

Nad polem naposled se tmí
a bolest sněhu s nebem splývá.
Naposled vzlétli havrani,
jak lidská srdce tlukou křídla.

V houštinách u cest tma se schází
a čeká ještě malou chvíli.
Do kraje potom, usnul bílý,
zvolna se černá kaluž plazí.

Zas vržou saně. Tichý vjezd
slaví tu kočí s fůrou sena,
zamlklý,
aby nerozhněval
noc mladou deset tisíc let.

Jan Skácel: Doteky

Milí přátelé a čtenáři,

rádi bychom vám nejen do vánočních svátků, ale do celého nastávajícího roku popřáli hodně klidu, pokoje, zdraví, lásky, radosti a osobní spokojenosti.

Vánoční a novoroční přání BiblioHelpu na:

• Facebooku
• SlideShare

Děkujeme vám za vaši přízeň i podporu, protože bez vás bychom "tady" nebyli :-).

Děkujeme vám také za vaše krásná přání:

Jiří Mára

• Galerie vámi poslaných PF 2010!

A nakonec jedna vánoční "kapří glosa": Vánoční kapr vypovídá

Normálně sme si byli s Karlem zaplavat a najednou koukám: dvě holínky! Lekl sem se tak, že jsem málem lekl. Rychle sme to stočili dolů, ale to už nás táhli ven. Někam nás vezli. V kádi nás bylo padesát, pak sto padesát. Když sme uslyšeli koledy, Karel řekl, že sme definitivně dočvachtali. Pak zmizel v podběráku. Potom vytáhli mě a hodili mě na váhu. Věděl jsem, že mám tři kila, ale musel jsem nějak přibrat, protože sem měl najednou čtyři a půl. A jak tak koukám kolem, všude byla krev a šupiny a taky Karlova ploutev. "Hezčího tam nemáte, vypadá nějakej nemocnej," řekla ta velrybí sajtkára. Vím, že nejsem žádný DiCaprio, ale stejně mně to hejblo žlučí. Navíc jsem byl vždycky zdravej jako ryba! Začal sem se mrskat. Spadl sem na zem, byla tam tlačenice, někdo na mě šlápl a někdo pohotovej mě šoupl do igelitky. Skončil sem ve vaně v nějaký dost nevkusný koupelně.
Nejhorší byli ti nejmenší, v hlavě fakt vypuštěno, furt do mě šťouchali, furt se se mnou fotili, jednou sem jim spadnul do záchodu, bylo to horší, než když tenkrát v rybníce hráblo tý štice. Ten největší, taky fakt mělčina, ten zase chodil to té koupelny kloktat fernet, říkal, že je na dně, ale hladinku měl pořád slušnou a ještě po mě chtěl splnit naprosto nereálný přání. V noci se mě snažila sejmout nějaká cáklá kočka.
Pak sem zase uslyšel koledy. Třikrát vplul do koupelny ten věčně nacucanej se sekáčkem v ploutvi a třikrát zase odplul. Načeš dopluli všichni a vejrali na mě jako elektrickej úhoř na zásuvku. Ty malí brečeli tak, že ta vana přestala být sladkovodní. Zase mě šoupli do igelitky a šlo se k řece a tam už jim fakt vodtekla všechna soudnost: pustili mě do tý ledárny! Viděl sem ještě, jak se všichni objímají. Na Štěpána už sem plaval břichem vzhůru.

Pavel Tomeš
www.sedmicka.cz

Tak tedy ještě jedou: Šťastné a veselé! :-)