Doporučili | prof. PhDr. Vladimír Smékal, CSc. |
---|---|
V kategorii | Stáří, umírání a smrt |
Žánr | Beletrie |
Věková kategorie | Dospělí, Senioři |
Štítky redakce | životní hodnoty, umírání, alegorie |
Štítky uživatelů | Pomozte nám i ostatním - buďte první, kdo zařadí tuto knihu. |
Strhující příběh závodního koně, jenž prožije hvězdný život plný obdivu a slávy, aby se ve stáří dočkal zapomenutí a pohrdání, je jen paralelou k osudu lidí, kteří podlehnou během svého života klamnému zdání, že úspěch a obdiv jsou trvalými životními hodnotami, jimiž nemůže nic otřást. Autor, ruský klasik a zakladatel filosofie hlásající mj. zásadu lásky k bližnímu a nutnost nepřetržitého mravního sebezdokonalování, tak vytvořil obdivuhodný obraz osudu, který může potkat každého z nás. K novele je připojena tematicky příbuzná povídka Smrt Ivana Iljiče, považovaná za Tolstého mistrovskou drobnou prózu.
„Můj šťastný život brzy skončil. Trvalo jenom dva roky. Na konci druhé zimy došlo k nejradostnější události, a vzápětí přišlo největší neštěstí. Bylo to o masopustu, vezl jsem knížete na dostihy. Atlas a Býček závodili. Nevím, co dělal kníže v altánku, ale vím, že když vyšel, nařídil Feofanovi, aby vjel na dráhu. Vzpomínám si, jak mě přivedli a zařadili do kruhu spolu s Atlasem. Ten nesl jezdce, ale já jel jen tak, jak jsem byl, v městských saních. V zatáčce jsem ho předehnal. Přivítal mě nadšený řev a smích.Když mě prováděli, táhl se za mnou dav. Asi pět pánů za mě nabízelo knížeti tisíce. Ale on se jen smál a odhaloval přitom bílé zuby.“Ne,‘ říkal. “To není kůň, ale kamarád. Neprodám ho, ani kdybyste mi dávali hory zlata. Na shledanou, pánové!‘. Poté si rozepnul pokrývku a usedl do saní. “Na Stožinku!‘ zavelel. Tam bydlela jeho milenka. Tryskem jsme vyrazili. A to byl můj poslední šťastný den.