Každý den o trochu blíž

Koupit knihu

Vypůjčit knihu

V katalogu BETH

Popis knihy

Irvin Yalom, autor oblíbené beletrie s psychoterapeutickou tematikou, napsal tuto knihu spolu s Ginny Elkin (pseudonym). Ginny Elkin, talentovaná mladá spisovatelka s psychickými obtížemi, byla v minulosti v péči několika psychiatrů a psychoterapeutů, až se nakonec s nálepkou "schizoidní" dostala do Yalomovy praxe na Stanfordově univerzitě. Yalom se spolu s Elkin dohodli, že jako součást terapie bude každý z nich nezávisle psát deník reflektující jejich terapeutická sezení. Čtenáři se tak dostává do rukou výsledek jejich domluvy - text nahlížející z obou stran prožitky a postupně se rozvíjející vztah mezi terapeutem a pacientkou.

Ukázka z knihy

GINNY

Určitě musí existovat způsob, jak vyprávět o sezení a přitom přesně neopakovat, co se stalo, a neokouzlovat sebe i vás. Přišla jsem se svým očekáváním, ale své myšlenky jsem zaměřovala hlavně na změnu časového rozvrhu. S touto neodkladnou myšlenkou jsem sezení začala i skončila. Zbytečně jsem se trápila a nic neprožívala.
Zpočátku jsem se ve vaší pracovně cítila jako amatér. Ptal jste se mě, co máme na programu, co chci, aby se odehrálo. Mám už dlouho ve zvyku na otázky neodpovídat nebo je nebrat vážně. Nikdy svůj mozek nepoužívám a neposílám dále než do přítomnosti, kromě případů, kdy se oddávám fantaziím. Nedovoluji mu, aby měnil či formoval skutečnost – jen komentuje její průběh. Ale vaše dotíravost, když jste se stále dokola vyptával: „No, co to znamená, že vaše psaní není k ničemu?“ mě nakonec otrávila. Bylo to jako odpočítávání při zápasu. Věděla jsem, že v tom okamžiku musím vstát a něco říct, nebo bude po všem. Když jste tu otázku zopakoval třikrát nebo čtyřikrát, řekla jsem: „Cítím asi tolik, že to není psaní, ale mé vnitřní odsuzování, co k ničemu nevede, co stále ukazuje na nulu a při potlesku či kritice se lehce vychyluje oběma směry.“ Nikdy jsem nepřiznala, když jsem o Karlovi a o sobě mluvila takovým neradostným hlasem, že naše ráno v neděli i v pondělí bylo nádherné, se spoustou něžností a hravosti. Proč jsem o sobě malovala nepravdivý obrázek? (Oblíbená výtka mého otce: „Ginny, celý život se jen shazuješ.“) Ale proč bych nemohla přijít a říct vám nějaké dobré zprávy, zvlášť když vím, že je rád uslyšíte?
Když jsem s vámi mluvila, uvědomovala jsem si, že se snažím vzpomenout, co jsem vám říkala předtím. Nechtěla jsem se při tomto sezení opakovat. Ale nakonec si myslím, že jsem se opakovala.

Mohlo by Vás také zajímat