Doporučili | Jana Tesařová |
---|---|
V kategorii | Závislosti a návyková chování |
Žánr | Naučná |
Věková kategorie | Dospělí |
Štítky redakce | psychoterapie, destruktivní chování, alkohol |
Štítky uživatelů | Pomozte nám i ostatním - buďte první, kdo zařadí tuto knihu. |
Alkoholismus má destruktivní účinky nejen na osoby, které pijí, ale působí negativně i na jejich blízké. Diagnózu alkoholik má v České republice 300 000 lidí (do tohoto počtu ovšem nejsou zahrnuti ti, kdo nikde evidováni nejsou). Počet takových lidí u nás narůstá, v současnosti je čekací doba na ústavní léčení několik měsíců. Chování alkoholiků, způsobené touto chorobou, bývá často zamlčováno, ale pro jejich blízké – partnery, děti, rodiče – se soužití stává utrpením. Kniha je určena rodinným příslušníkům osob, které se potýkají se závislostí na alkoholu, také lidem jim blízkým a lidem z jejich okolí.
Mé dítě pije
Co mohou rodiče dělat?
Všichni rodiče se zabývají myšlenkou, jak se jejich dítě zachová, až bude jednou konfrontováno s možností užít psychoaktivní látku, zejména alkohol. Odborníci ve věci prevence závislostí doporučují nechat dospívajícího, aby získal zkušenosti. Většina mladých začíná konzumovat nepravidelně a pak zažije svou první „opičku“. Až do této chvíle na tom není nic znepokojivého. Jen malá menšina mladých nezůstane jen u toho, ale vyvine si sklon k nadměrné konzumaci alkoholu. Pokud si rodiče všimnou u svého dítěte takovéto náchylnosti, měli by být pozorní a za každou cenu se vyhnout přehlížení neúměrného pití. Tím je myšleno, že si se svým potomkem promluví a proberou s ním rizika, jimž se mladý vystavuje a jejichž následky, opakované opíjení, bude s největší pravděpodobností zpočátku podceňovat.
Nadměrné pití u mladého člověka neznamená, že se u něj automaticky rozvine alkoholismus, ale vždycky vypovídá o nějakém problému, který by měl být zkoumán z psychologického hlediska. Domluva s dospívajícím nebývá vždy snadná. Proto je potřeba bez váhání se opřít o další osoby z jeho okolí, které se těší jeho důvěře, může to být například lékař nebo učitel. V některých školách existuje mediační služba, která může rozhovor s dospívajícím rovněž usnadnit. Úloha rodičů spočívá v tom, že budou brát vážně nestřídmost v pití svého dítěte a převezmou odpovědnost v tom smyslu, že budou hledat řešení, aby se to, co je prozatím na úrovni experimentování, nestalo zvykem a posléze závislostí.