Doporučili | doc. MUDr. Herbert Hanuš, CSc. |
---|---|
V kategorii | Životní mezníky, změny a rozhodnutí |
Další kategorie | Plný text |
Žánr | Beletrie |
Věková kategorie | Mládež |
Štítky redakce | životní osudy, životní hodnoty, přátelství, láska, dospívání |
Štítky uživatelů | Pomozte nám i ostatním - buďte první, kdo zařadí tuto knihu. |
Plný text knihy |
Sirotek Pip je chudý jako kostelní myš a sní o bohatství a životě v lepší společnosti. Velké naděje do budoucna mu přinese jmění, které dostane od neznámého dobrodince. Pip odjede do Londýna, tam si užívá získané společenské postavení, je obklopen novými přáteli, konečně se smí ucházet o dívku svého srdce. Ale žádná růže není bez trní...
Poněvadž otcovo rodné jméno znělo Pirrip a moje křestní Filip, nedovedl můj dětský jazyk z obou jmen vytvořit nic delšího ani určitějšího než Pip. Říkal jsem si tedy Pip a to jméno mi už zůstalo navždycky.
Údaj, že se otec jmenoval příjmením Pirrip, zakládám na svědectví jeho náhrobku a své sestry - paní Gargeryové, která se vdala za našeho kováře Joea Gargeryho. Protože jsem otce ani matku jaktěživ nespatřil a nikdy ani neviděl žádnou jejich podobiznu (neboť jejich čas se naplnil dávno před vynálezem fotografie), první představy o tom, jak vypadali, jsem si pošetile odvodil z jejich náhrobků. Tvar písmen na otcově náhrobním kameni mi vnukl podivnou domněnku, že otec byl hranatý, statný a snědý muž s kudrnatými černými vlasy. Z celkového vzhledu a rázu nápisu Rovněž Georgiana, manželka výše uvedeného jsem došel k dětinskému závěru, že matka byla pihovaná a neduživá. Pěti malým kamenným kosočtvercům, asi po půl druhé stopě dlouhým, vyrovnaným pěkně v řádce vedle hrobu rodičů a zasvěceným věčné památce mých pěti malých bratříčků, kteří se ve
všeobecném zápase smrtelníků vzdali nesmírně záhy všech pokusů udržet se při životě - vděčím za víru, na níž jsem lpěl jako na evangeliu: že se všichni narodili v poloze na zádech s rukama v kapsách u kalhot a že za svého pozemského bytí jaktěživo ty ruce nevytáhli.