Doporučili | PhDr. Jiří Mastěj |
---|---|
V kategorii | Ideologie, traumata a katastrofy |
Žánr | Beletrie |
Věková kategorie | Dospělí |
Štítky redakce | životní osudy, válka, láska |
Štítky uživatelů | Pomozte nám i ostatním - buďte první, kdo zařadí tuto knihu. |
Incident na hranicích a vojenské akce jednotky pohraniční stráže tvoří pouze dějovou osu románu, důraz je kladen na vztahy lidí a poměry v jednotce. Paralelně s hlavním dějem probíhají další tři dějové roviny - milostný příběh hlavního hrdiny a dvě retrospektivní roviny vzpomínek na dětství a mládí hrdiny a jeho dívky. V nich se v zajímavém a subjektivním pohledu odrážejí události z okupace, z roku 1945 a dalších deseti let poválečného vývoje a zvratů. Všechny čtyři roviny se vzájemně prolínají a navazují na sebe formální i vnitřní logikou. Kniha je výrazným dílem literatury šedesátých let, je charalkteristická objektivitou kritického pohledu, hořkým humorem, sebeironií a udivující bezprostředností.
EPILOG
VRACELI SE RANNÍ KRAJINOU, červenými polními cestami od Dyje. Vojtěch se zul, nohy v ponožkách měl položeny na plechu pod motorem. Věděl, že vzadu v korbě ereny sedí vojáci na podlaze, zády k sobě, z promáčených a propocených uniforem stoupá pach živých těl.
Otočil se, uviděl profil Ludvíkovy tváře, kouřil cigaretu, pohupoval se v rytmu kol. Měl skoro zavřené oči.
V osobním autě, které jelo před nimi, seděl na zadním sedadle nadporučík Zaorálek. Až ráno, na samotném konci akce, při nástupu a počítání vojáků u mokřaviska, když strkal pistoli do koženého pouzdra, mu vyšla rána. Prostřelil si prostřední prst na pravé noze. Než mu stáhli botu, měl ponožku plnou krve.
„Vod toho neumřeš,“ řekl mu kapitán Sedlák. „Neboj se. Ty taky honem neumřeš.“
Ve veliké dálce za auty byl v té chvíli LES. Odtud vypadal už jenom jako slabá čára po obzoru. Nad vysokými topoly kroužilo několik čápů, měli ve strmých větvích proutěná hnízda.
Krajina v hodině úsvitu vypadala tak mylně, jako by svět byl stvořen pro mír a nikoliv pro věčnou válku.