Proč jsou šťastné děti šťastné

Koupit knihu

Vypůjčit knihu

V katalogu BETH

Popis knihy

Proč je tolik lidí nešťastných? Mnozí rodiče způsobují svým dětem celoživotní problémy tím, že je učí mít negativní vztah k sobě samým. Steve Biddulph ve své praktické a humorně napsané knize nabízí pomoc při komunikaci s dětmi od nejútlejšího věku až do doby dospívání. Nápaditým způsobem probírá důležitá témata: pozitivní a asertivní výchova, význam širší rodiny a dalších vztahů pro rozvoj dítěte, pomoc dětí s domácími pracemi, jak reagovat na dětský vzdor, jak pomoci dětem vyrovnat se s nepříjemnými zážitky, jak pomoci dětem lépe se vyjadřovat. Při tom všem povzbuzuje rodiče, aby byli víc sami sebou, přísnější a současně láskyplnější, pevnější i uvolněnější. Ukazuje, jak opustit staré negativní přístupy k dětem a plně prožívat radost z nich i ze živata.

Ukázka z knihy

ZÁLEŽÍ NA TOM, JAK SE TO ŘÍKÁ 

Pozitivní formulace připraví děti pro život

Sebedůvěru dítěte ovlivňují nejen chvála či kritika. Existují i jiné důležité způsoby, jimiž své děti programujeme - zejména to, jak jim dáváme pokyny a příkazy. Záleží na negativním či pozitivním výběru slov.
My dospělí řídíme naše vlastní chování a pocity takzvanou “samomluvou”, tedy řečí odehrávající se v našich myslích. (“Nesmím zapomenout zajet pro benzín”, “Propána, zapomněla jsem peněženku, nejspíš už stárnu”, atd.) Psychologové žasnou nad tím, jak rozdílná je “mentální samomluva” zdravých a šťastných lidí, a na druhé straně lidí, jimž se nedaří dobře nebo se cítí nešťastní. Tomuto vnitřnímu hovoru se učíme přímo od svých rodičů a učitelů. Máte tedy jedinečnou příležitost vložit do svých dětí veškeré pozitivní a užitečné údaje, které jsou schopny si přisvojit - a které se na celý život mohou stát uklidňující a povzbudivou součástí jejich osobnosti.
Děti se učí, jak mají vnitřně řídit a organizovat svůj život podle toho, jakými slovy řídíme a organizujeme my je - vyplatí se tedy být pozitivní. Dítěti například můžeme říci “Dnes se, prosím tě, ve školce s nikým neper!”, nebo naopak “Měj se ve školce hezky a hraj si jenom s dětmi, s kterými kamarádíš”.
Proč by měl být v takové maličkosti nějaký rozdíl? Tkví to ve způsobu, jakým pracuje lidská mysl. Kdyby vám někdo nabídl milion dolarů pod podmínkou, že po dvě minuty nebudete myslet na modrou opici, nedokážete to. (Kdo nevěří, ať to zkusí!) Řekneme-li dítěti “Nespadni se stromu”, musí mít v hlavě dvě věci: “ne” a “spadnout se stromu”. Protože jsme použili tato slova, automaticky se vytvoří tento obraz. Na co myslíme, to automaticky zkoušíme - představte si, že se pořádně zakusujete do citrónu, a dávejte pozor, jak při pouhé této představě reagujete. Dítě, které si živě představuje, jak padá se stromu, to s větší pravděpodobností udělá. Daleko lepší je proto používat pozitivní formulace: “Drž se toho stromu pevně”, “Soustřeď se na to, co děláš”.

Mohlo by Vás také zajímat