To by se zvěrolékaři stát nemělo

Koupit knihu

Vypůjčit knihu

V katalogu BETH

Napsali o knize

Příběhy veterináře před druhou světovou válkou. Úsměvná kniha je balzámem a pohlazením duše. Dílko je plné laskavého a velmi příjemného humoru. Ostatně totéž platí i pro další pokračování knihy.

Ukázka z knihy

Také si pamatuji na den, kdy jsem stál v záři slunce a díval se dolů na dlouhé kilometry husté mlhy, která se čechrala jako vata kolem černých chomáčů stromů a vrcholů skal.
Ale dnes se konečně mřížky polí provalovaly ve slunci a vzduch byl dokonce i tady nahoře ztěžklý vůní léta. Věděl jsem, že dole musí být lidé, kteří pracují v hospodářství, ale neviděl jsem nikde živou duši. A naplnil mě úplně a dokonale klid a mír, který jsem vždycky nalézal v tom tichu a v té pustině.
V takových chvílích se mi zdálo, že vystupuji sám ze sebe a že střízlivě posuzuji svůj život a svou cestu. Připadalo mi snadné přenést se jediným skokem nazpět přes všechny ty roky – úplně nazpátek až k době, kdy jsem se rozhodl, že se stanu veterinářem. Dokázal jsem si tu chvíli přesně vybavit. Bylo mi třináct a četl jsem v obrázkovém časopise článek, co všechno chlapci mohou v životě dělat, a jak jsem četl, nabýval jsem neochvějně přesvědčení, že se musím stát veterinářem. A na čem jsem tohle přesvědčení vlastně založil - z čeho vyvěralo? Jenom z toho, že jsem měl rád psy a kočky a že se mi příliš nezamlouvala představa života v kanceláři. Připadalo mi to jako dost křehká základna pro vybudování kariéry. Nevěděl jsem vůbec nic o zemědělství ani o zemědělských zvířatech, a ačkoliv jsem se mnoho let na univerzitě o tomhle učil, viděl jsem pro sebe pouze jedinou budoucnost. Budu veterinářem drobného zvířectva. Tohle mi vydrželo až do konce studia – představa sebe, jak ošetřuji ty miláčky lidí ve své vlastní nemocnici, kde všechno nebude pouze moderní, nýbrž přímo revoluční. Dokonale zařízený operační sál, laboratoř a rentgen. Všechno jsem to měl ve svých představách krystalově vytříbené – dokud jsem nezískal titul MVDr.
A jak jsem se tedy pro pána krále dostal k tomu, že tu sedím na yorkshirském vřesovišti v krátkých rukávech a gumovkách a smrdím kravami?

Mohlo by Vás také zajímat