V kategorii | Ideologie, traumata a katastrofy |
---|---|
Další kategorie | Plný text |
Žánr | Beletrie |
Věková kategorie | Dospělí |
Štítky redakce | válka, smysl života, přátelství, morální hodnoty, láska |
Štítky uživatelů | Pomozte nám i ostatním - buďte první, kdo zařadí tuto knihu. |
Plný text knihy |
Krásná a dojemná kniha.
Robby, Otto a Gottfried se stali přáteli na život a na smrt během první světové války. Jako demobilizovaní vojáci neměli v poválečném rozvráceném a vyhladovělém Německu život o mnoho lehčí. Kamarádství jim však pomáhá obstát v boji o holé živobytí a dokážou se postarat i o dívku jednoho z nich, když ztratí zaměstnání a těžce onemocní. Kamarádství je to jediné, čemu dobrému je válka a bezvýchodnost po návratu z ní naučila, a právě kamarádství a láska muže k ženě, opravdová láska bez frází a patosu, obyčejná, silná, ohrožená nepřízní osudu je to, pro co stojí za to žít.
Uklidil jsem láhev a usedl ke stolu. Bledé slunce mi svítilo oknem na ruce.
Podivuhodný pocit, takové narozeniny, i když si to člověk nepřipouští. Třicet let - bývaly časy, kdy jsem se domníval, že se nedožiju ani dvacítky. A pak - vytáhl jsem z přihrádky arch papíru a začal počítat. Dětství, škola - to byla daleká, dávno zašlá minulost, to už ani nebylo pravda. Opravdový život začal teprve v roce 1916. To jsem byl právě rekrutem, hubeným, vytáhlým. bylo mi osmnáct a podle povelů vousatého poddůstojníka jsem cvičil na oranici „k zemi“ a „vztyk“. Jednou večer mě přišla do kasáren navštívit maminka, musela však na mne přes hodinu čekat. Nesbalil jsem tehdy tornu podle předpisu, a musel jsem proto za trest ve volném čase drhnout latríny. Chtěla mi pomoci, ale nesměla. Plakala a já byl tak unaven, že jsem usnul, když ještě seděla u mne.