Doporučili | Mgr. Zuzana Škyříková |
---|---|
V kategorii | Výchova a zlozvyky |
Žánr | Beletrie |
Věková kategorie | Mladší školní věk (6-11 let) |
Štítky redakce | zlozvyky, výchova, rodina, neposlušnost, děti |
Štítky uživatelů | Pomozte nám i ostatním - buďte první, kdo zařadí tuto knihu. |
Zlobilky v podání Martiny Drijverové jsou výlučně holčičky, které trpí nějakým nešvarem. Zpravidla takovým, kterým obvykle trpí velká většina dětí. Jedna holčička se nechce mýt, druhá dělá kolem sebe stále jen nepořádek a nic nechce uklízet, další se rodičům stále toulá a jiná zase ukazuje na všechno kolem sebe prstem. Rodiče těch holčiček z toho nemají velkou radost, ale náprava se jim nedaří. A když je již situace opravdu vážná, zpravidla zasáhne nějaká čarovná síla. Domeček obživne a holčičku zalehne. Toulavá holčička se docela ztratí, a když neví kudy kam, ze samého zoufalství a přemýšlení, kterou cestou se vrátit, zdřevění a promění se v rozcestník. A právě tehdy se vždy vrátí na scénu rodiče, aby svým nezbedným holčičkám pomohli. Zachráněné holčičky samou láskou a vděčností slibují, že teď už se opravdu polepší.
Byla jedna holčička a ta bydlela ve velice pěkném domku. Domeček byl celý bleděmodrý a dveře a okna měl bílé. V těch oknech visely krajkové záclonky a před nimi se z truhlíků vinuly růžové muškáty. Před domkem byla zahrada plná růží s velikým trávníkem uprostřed. Byl to prostě takový hezký útulný domeček – aspoň zvenčí. Protože uvnitř nebyl útulný ani trochu. A to bylo zásluhou té holčičky!
Holčička totiž byla hrozná nepořádnice. Nejen, že neukládala své hračky, když si s nimi pohrála, nejen že nechávala knížky ležet na koberci, ona dokonce házela pod postel ohryzky z jablek a špinavé ponožky. Domeček byl z toho celý pryč.
Tato kniha spadá to sekce Pohádkoterapie. Více o Pohádkoterapii.
Podle čtenářské úrovně dítěte si příběh může přečíst buď samo, nebo mu ho přečtěte. Jedna z možných technik rozvoje čtenářských dovedností je i střídavé čtení. Chvíli čtete Vy, chvíli dítě. Při volbě jakékoli techniky zvažte atmosféru, náladu vás i dítěte, časové možnosti a především, co skutečně od čtení a příběhu očekáváte.
Následně si o přečteném s dítětem popovídejte:
Zjistěte, zda dítě dovede příběh stručně popsat vlastními slovy, zda mu rozumí, děti předškolní či mladšího školního věku (cca do 7 let) mívají někdy problém příběh převyprávět. To je zcela normální, a proto je vhodné mu pomoci návodnými otázkami, na které však již neodpovídejte za něj.
Po prostém připomenutí příběhu je vhodné vytěžit knihu otázkami k zamyšlení: