Arrowsmith

Koupit knihu

Vypůjčit knihu

V katalogu BETH

Popis knihy

První velký americký román o lékařích a vědeckých pracovnících v oboru bakteriologie. Příběh mladého lékaře Martina Arrowsmithe se odehrává na začátku 20. století, kdy v Americe vládne prohibice a dravý kapitalismus. Martin vstupuje do lékařského světa s hlavou plnou ideálů a neuhasitelnou žízní po pravdě bez ohledu na oběti. Jeho idealismus se však záhy střetává s realitou a Martin zažívá jedno zklamání za druhým. Když nečekaně objeví způsob, jak zničit bakteriálního původce některých chorob, domnívá se, že konečně uspěl. Vzápětí však zjistí, že ho předběhl jiný badatel. Roztrpčený Martin se rozhodne prozkoumat alespoň další možnosti objeveného bakteriofágu. Když je požádán, aby nový lék vyzkoušel při morové epidemii na ostrově Svatý Hubert, nezaváhá ani na okamžik. Netuší, že svému vědeckému hledání obětuje to nejdražší, co má: svou milovanou ženu Leoru. Vrací se do Ameriky bohatší o řadu poznatků, ale i lidských prožitků. Po krátkém manželství s bohatou, ale snobskou Joyce pochopí Martin, že jeho skutečným posláním je služba vědě - daleko od kšeftařské a jen za penězi se ženoucí společnosti.

Ukázka z knihy

Dr. Almusu Pickerbaughovi bylo osmačtyřicet. Promoval na Mugfordské koleji a Wassauské lékařské fakultě. Vypadal trochu na prezidenta Roosevelta, měl jeho hranatou postavu a štětinaté vousy a tu podobu ještě pěstoval. Jenom mluvit mu nestačilo: buď se pochechtával, nebo kázal.
Přivítal Martina čtyřnásobným „nazdar“, vyráženým jako univerzitní hurá; provedl ho po úřadě, zavedl do ředitelny, podal mu doutník a přerušil mužné mlčení:
„Doktore, těší mě, že jsem ve vás dostal člověka, který má vědecké zájmy. Myslím, že ani já jich nejsem zcela prost. Vskutku si pravidelně vyhrazuji čas na vědecké výzkumy, bez nichž i nevímjak zanícená křižácká válka o zdraví mnoho nesvede.“
Vypadalo to na začátek dlouhého semináře. Martin se uvelebil v křesle. Doutník ho moc nevábil, ale přišel na to, že s ním vypadá zaujatěji.
„To já mám, přiznám se, takovou povahu. Bez nějakého shánění osobního prospěchu, kolikrát jsem jen doufal, že mě nebe obdaří géniem, abych se stal zároveň Rooseveltem i Longfellowem velkého a na všech stranách mohutnějšího zdravotnického hnutí – není ten doutník příliš slabý, doktore? - nebo, správněji řečeno, spíše Kiplingem veřejného zdravotnictví nežli Longfellowem, neboť cambridžský mudrc má sice krásná místa a vysokou mravní úroveň, ale jeho básním chybí kiplingovský švih a říz.

Mohlo by Vás také zajímat