Má cesta zpátky do života

Koupit knihu

Vypůjčit knihu

V katalogu BETH

Čtenáři: Proč právě tato kniha?

Tu knihu jsem četla dávno potom, co jsem po vážném úrazu kolena ležela půl roku v posteli a dávno potom, co mne tři měsíce učili v Kladrubech chodit. Přesto pro mne byla důležitá. Vím o mnoha lidech, kteří by ji sem asi také zařadili.

Popis knihy

Sugestivní výpověď ženy, která po těžkém úrazu úspěšně bojuje proti téměř neodvratné hrozbě úplné invalidity.

Ukázka z knihy

I nepatrné pokroky jsem radostně vítala. Je zvláštní, že jsem v tomto ohledu bývala daleko trpělivější, když se mi ještě vedlo prabídně. Později v listopadu, když se můj stav zřetelně zlepšil a mnoho věcí jsem zase poprvé svedla, jsem začala být mnohem nedočkavější. Nedočkavost se občas vystupňovala do opravdové deprese. Zoufala jsem si nad tím, jak těžce invalidní ještě pořád jsem. Čím déle trvala rehabilitace, tím víc kulhalo moje duševní zdraví za zdravím fyzickým. Mnohokrát mě zalilo čilé zoufalství. Zoufala jsem si nad vlastním tělem, bylo tak slabé, tak mě bolelo a tak mě neposlouchalo. Trvalo to dlouho - myslím, že až na sklonku podzimu 1993 jsem se s tímto svým utrpením smířila. Jestliže jsem předtím bojovala proti křečím a bolestem tím, že jsem bez ustání cvičila nebo prosila o kartáčové masáže, že jsem se dávala budit ráno v šest hodin a přikazovala sestře, aby mi hýbala končetinami, tak nyní jsem tyto bolesti přidala jako staré známé. Věděla jsem přece, že pominou. Od té chvíle se začala uzdravovat má duše. Už neplakala, už se necítila ponížená. Zatím jsem však ještě tak daleko nebyla.

Mohlo by Vás také zajímat