V kategorii | Existenciální otázky a smysl života |
---|---|
Další kategorie | Kniha mého srdce, Plný text |
Žánr | Beletrie |
Věková kategorie | Dospělí, Mládež |
Štítky redakce | životní moudrost, morální hodnoty, alegorie |
Štítky uživatelů | Audioknihy |
Plný text knihy |
Miluju fantasy knížky, kde je smyšlený svět vyšperkovaný do detailu. Nemám většinou žádné psychické problémy, ale když je mi tzv. splínově, jsou to knížky, které můžu číst pořád dokola. Takže pokud bych měla klasifikovat, co mi čtení těchto knih přinese, pak je to odpoutání se od všední reality a přenesení se do jiného světa, zapomenutí na problém, ztotožnění se s příběhem díky touze prožít něco podobného.
U Pána prstenů mě navíc uchvacuje velká míra dobrodružství, smysl pro čest, chrabré výkony, boj o život proti zlu a síla přátelství. Sáhnu po ní, když potřebuji ujistit, že možná tyto hodnoty existují i teď a tady a že nemám předčasně házet flintu do žita.
Hobiti jsou nenápadný, ale starobylý národ, dříve početnější než dnes; mají totiž rádi mír a pokoj a dobře obdělávanou půdu: jejich oblíbeným sídlištěm býval spořádaný venkov s dobrými hospodáři. Nikdy neporozuměli strojům složitějším než kovářské měchy, vodní mlýn nebo ruční stav, a neměli je rádi, ačkoli uměli obratně zacházet s nářadím. I za starých časů bývali zpravidla plaší před "Velkými lidmi", jak nám říkají, a dnes se nám úzkostlivě vyhýbají a těžko se dají nalézt. Dobře slyší a mají bystrý zrak, a třebaže mají sklon k tloustnutí a neradi zbytečně spěchají, jsou nicméně hbití a obratní v pohybech. Od počátku znají umění rychle a tiše zmizet, když se okolo hrne nějaký Velký člověk, kterého nechtějí potkat, a toto umění rozvinuli do té míry, že člověku může připadat čarodějné. Ale hobiti ve skutečnosti nikdy žádné čarodějnictví nestudovali a jejich nepolapitelnost vyplývá jen z jejich odborné zdatnosti, kterou vzhledem k hobití dědičnosti, praxi a důvěrné spřízněnosti se zemí nemohou větší a nemotornější plemena napodobit.