Doporučili | PhDr. Jiří Mastěj |
---|---|
V kategorii | Ideologie, traumata a katastrofy |
Žánr | Beletrie |
Věková kategorie | Dospělí |
Štítky redakce | totalita, alegorie |
Štítky uživatelů | Pomozte nám i ostatním - buďte první, kdo zařadí tuto knihu. |
Autor čtenáře přivádí na planetu Geomimu, do země, v níž vládne jakési totalitní zřízení, a zároveň příběh rozehrává ve dvou dalších rovinách (jednu tvoří obsah knihy čtené jednou z postav, druhou text knihy psané jinou postavou). Předem však upozorňuje na to, že i když je řeč o jiné planetě, ve skutečnosti jde o Zemi. Autorovo suverénní střídání různých stylů vyprávění a fabulační rafinovanost z knihy činí pozoruhodné dílo.
Kdesi jinde, než jsme byli dosud, ale snad ve stejné zemi a možná i městě, jako kam jsme se spustili na začátku předchozí hlavy, byla orientální restaurace. V této restauraci večeřeli mj. dva muži a pozorovali vilným okem poskoky břišní tanečnice, která se zde nakrucovala za zvuků několika podivných instrumentů. Některé z instrumentů však prozrazovaly vliv západní kultury, leč hlavně z minulého století. Bylo zde např. jakési mrňavé harmonium, na které se hrálo tak, že příslušný koncertant u něj seděl na zemi na zkřížených nohou. Levou rukou tahal měch, poněkud jako u normální evropské harmoniky, a pravou pobíhal na klávesách, vyluzuje tak příšerné orientální kňučení. Harmonium mělo normální evropskou klávesnici v rozsahu asi dvou oktáv, ale jeho možnosti zůstávaly celkem nevyužity, neboť orientální hudba nezná akordů. Byly zde také jakési bubínky, vyťukávající složitý rytmus a jakási jakoby uprostřed oteklá píšťala, která hrála s harmoniem ve falešném unisonu, občas rozlezlém i rytmicky. Celek poskytoval náhled do jinak nepochopitelného faktu, že někteří východní mudrcové, jako např. Buddha, zakazovali svým žákům muziku.