Doporučili | Mgr. Eva Ghisi |
---|---|
V kategorii | Psychologie rodiny, výchova dětí |
Další kategorie | Plný text |
Žánr | Beletrie |
Věková kategorie | Děti, Dospělí |
Štítky redakce | radost ze života, pozitivní myšlení, optimismus, nevlastní rodina, motivace, dětství |
Štítky uživatelů | Pohádky |
Plný text knihy |
Kniha radosti - dovětek , který je opravdu pravdivý, protože každý, kdo si tuto knihu přečte, se naučí radovat z mála stejně, jako sirotek dívenka Pollyana. A snad každého čtenáře, at už dospělého či dětského dojme místy až k slzám. Pollyana žila tím, že na všem špatném se dá najít i něco dobrého.
Pověděl to tedy své ženě..., že půjčil kolegovi třicet dolarů se slibem, že bude půjčka splacena do měsíce, ale když nadešlo prvního, dlužník nejen že neplatil, ale byl dokonce rozhořčen, když mu byl závazek připomenut. „Něco tak drzého jsi neviděla,“ prohlásil Russel roztrpčeně. „Dával mi skorem najevo, že jsem opravdický Shylock, když chci svoje peníze ve smluvenou dobu. A nejhorší při tom je, že teď nevím, jak sám zaplatím stavebnímu družstvu.“
Juditě bylo za jeho řeči několikrát přemoci pokušení, chtěla-li zůstat věrna svému odhodlání hrát Pollanninu hru. S chutí by řekla: „A proč, pro Boha, jsi mu ty peníze půjčoval? Nemáš sám o nic víc, než co nutně potřebuješ.“ Musela se silně přemáhat, aby ho neujistila, že z těch třiceti dolarů už patrně neuvidí ani penny. „Je to jisté, že to jsou vyhozené peníze. Škoda, že jsme si za ně raději něčeho nepopřáli,“ chtěla říct. Ale ježto soudila, že žádná z těchto poznámek se nesrovnává s jejím rozhodnutím, naslouchala mlčka, až se jí naskytla vhodná chvíle, a pak zvolala: „Ach, Russele!“ „Co je?“ „Vzpomněla jsem na peníze, které jsi mi přinesl včera na šaty!“ „No a?“ „Víš, že když jsem přišla do obchodu, byly už prodány? A právě tyto peníze bys tedy mohl dát stavebnímu družstvu, co říkáš? Ach, teď jsem opravdu ráda, že někdo jiný koupil ony šaty už přede mnou.“