Doporučili | Ing. Luboš Svoboda |
---|---|
V kategorii | Postoj k životu, psychologie všedního dne |
Další kategorie | Kniha mého srdce, Plný text |
Žánr | Beletrie |
Věková kategorie | Dospělí |
Štítky redakce | radost ze života, optimismus, humor |
Štítky uživatelů | Audioknihy |
Plný text knihy |
Podivuhodné příběhy způsobené svérázným sluhou způsobí hlasitý smích. I po několikerém přečtení. Rozptýlení a odreagování od stresu způsobeného čímkoliv je téměř zaručeno.
V knize pořád objevuji něco nového. V dialozích postav i vnitřních komentářích hlavního hrdiny při každém poslechu objevím nějaké souvislosti, které mi dosud unikaly. A v tramvaji i na ulici se usmívám jako šťastný blázen, zvlášť u rýpavých komentářů doktora Vlacha nebo při úvahách Jiřího Oulického o slečně Barboře.
Myslím, že jsem se už zmínil, že mám tetu jménem Kateřina. Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Teta Kateřina má syna. Je mu 18 let a jmenuje se Milouš. Neštěstí nechodí nikdy samo. Teta je vdova a Milouš je sirotek, protože strýc František před deseti lety zemřel. Jistě nelituje, že to udělal. Poslouchat celý život přísloví, pořekadla a zrnka moudrosti není maličkost.
Když jsem se jednou tety ptal, jestli už přemýšlela o tom, čím Milouš bude, naznačila mi nejdříve, že to není moje starost, a potom střízlivě řekla, že Milouš překrásně bruslí. Kdybych prý viděl ty figury, no unikum. Ta odpověď se mi zdála podivná. I kdyby tomu bylo tak, jak teta říká, co bude, proboha, dělat v létě?
Potom teta změnila téma rozhovoru a vzpomínala na svého nebožtíka muže. Vykládala mi o něm, jako kdybych ho byl jakživ neviděl. Já se naň pamatuji velice dobře.
Byl to podivuhodný človíček. Vystřídal překvapující množství povolání z toho důvodu, že považoval za nedůstojné, aby někoho poslouchal. Teta tomu říkala vrozená hrdost. O postavení, které si nakonec získal, se mínění rozcházejí.
Teta Kateřina říká, že byl vědeckým pracovníkem. Já jsem toho názoru, že měl malou továrničku na nějaké čistící prostředky, a Saturnin jednou řekl, že podle toho, co slyšel, to byla továrna na katastrofy. Skoro bych řekl, že máme pravdu všichni.