Doporučili | MUDr. Marie Blažková |
---|---|
V kategorii | Stáří, umírání a smrt |
Další kategorie | Plný text |
Žánr | Poezie |
Věková kategorie | Dospělí, Senioři |
Štítky redakce | vzpomínky, smysl života, radost ze života, optimismus, morální hodnoty, láska |
Štítky uživatelů | Pomozte nám i ostatním - buďte první, kdo zařadí tuto knihu. |
Plný text knihy |
Jako by se Hálek nechal vést jen svým srdcem, když psal Večerní písně. Sbírka je plná radosti, optimismu a lásky. Lehká zpěvná forma je přímo balzámem pro oči a potravou pro mysl. Možná sám živil těmito písněmi lásku ke své milované Dorotce.
Jedna z nejznámějších autorových sbírek, vydaná roku 1859, je tvořena čtyřverším s pravidelným rytmem a rýmem. U mnoha čtenářů je oblíbená především pro svou jednoduchostí a tedy i velmi dobrou čtivostí. Hálek často užívá přírodní a zvířecí tématiku, inspiruje se biblickými příběhy. Kupříkladu je v písních rytíř přirovnáván k Adamovi, jemuž Bůh stvořil Evou a dal jí půlku srdce, čímž je navždy citově propojil. Z básní přímo čiší potřeba a silná touha po lásce. Hrdina jí oslavuje a naplno se jí oddává. Básníkovi není cizí ani erotika, kterou precizně do díla zakomponoval.
Dvě hvězdičky
Když jsem k milé chodíval,
hvězdičku jsem vidíval,
a to jednu jedinou.
Nýčko k jiný chodívám,
a hvězdičku vidívám.
Vidívám a zas jinou.
Jedna svítí na východu,
druhá běží ku západu.
Kterouž sobě vyvolím,
ta, co běží, ať si běží,
mne ta jiná hvězda těší,
pod tou život můj složím.