Spoutaný život

Název: Spoutaný život

Autor: Helena Haškovcová

DoporučiliRedakce
V kategorii
Žánr
Věková kategorie,
Štítky redakce, , , , ,
Štítky uživatelůPomozte nám i ostatním - buďte první, kdo zařadí tuto knihu.

Popis knihy

Snad žádné téma není tak hluboce všelidské jako téma této knihy. Život, nemoc, smrt. Pokrok lékařské vědy umožnil prodloužení lidského života, moderní medicína dokáže nahrazovat funkce i v situacích, kdy je nemocný ohrožen na životě nějakým stálým a chronickým procesem, kdy je tzv. nevyléčitelně nemocen. Jak ale psychicky unést tak složitý vztah? Jak přistupovat k člověku, kterého potkal takový osud? Otázky, kterých se dílo dotýká, pojímá autorka v širokých souvislostech a podkládá je konkrétními informacemi, které získala v průběhu mnohaleté intenzívní práce s chronicky a nevyléčitelně nemocnými. Nashromáždila materiál profesionálně velice erudovaný a lidsky jímavý. Poselství se hluboce dotýká každého z nás. Podobno staroegyptskému symbolu života přechází do našich rukou. Jednou dáváme, podruhé budeme brát.

Ukázka z knihy

Předložená práce je pokusem vyjít ze tmy mlčení na cestu zkultivování vztahů členů ošetřujících týmů a nemocného, které se technickou medicínou zkomplikovaly a někdy zdiskreditovaly. Všechno, co jsem uvedla, je podloženo. V obecné rovině literárními údaji, v konkrétní poloze osobní zkušeností. Téměř deset let jsem návštěvníkem nemocničních světů a za tu dobu jsem ve více než 2500 rozhovorech s nemocnými vyslechla mnoho, co může doložit situaci spoutaných životů. Zdůrazňuji, že jsem nikdy nikomu nepoložila otázku smyslu života, nezeptala jsem se na strach ze smrti a umírání nebo problém konečného lidského života. Nemocní hovořili o svých trápeních vždy, když zazněla moje tichá výzva: „Mluvte prosím o všem, o vás trápí“.
Polujeme všichni na lodičce života. Nikdo z nás neví, zda se ta bárka brzo nepřevrátí, nikdo z nás neví, jak daleko dopluje. A každý by měl znát, že cesta jednou končí a že nám v nouzi pomáhají ti, kteří, stejně jako každý z nás, na pevnině nestojí. Budeme tápat, hledat, smát se i plakat, mýlit se i dívat pravdě do očí a budeme všemi úskalími proplouvat lépe tehdy, když budeme nablízku cítit podanou ruku člověka. Ať profesionála, či laika. Vždy jde o poučený návrat člověka k člověku, a nikoliv pouze v situaci nemoci, nýbrž obecně.
Pro život, pro ten, který žiješ, pro dny, které letí a které jsou „spočteny“, pro jejich dění, aktivitu a naplnění, poslouchej, člověče, co se děje v situacích, kterým ani ty neujdeš. Lidský úděl v sobě zahrnuje radost i smutek, zrození i zmar. Vítej zrození, smutek prožívej s tím, že se dny radosti a pohody vrátí, ve smutku druhého tu radost a pohodu dej, svůj konec přijmi s pokorou takový, jaký je. ŽIJ!

HAŠKOVCOVÁ, Helena. Spoutaný život. 1. vyd. Praha : Panorama, 1985. S. 360-361.

Mohlo by Vás také zajímat







Pro odborníky, pro média, mapa webu ~ kontaktujte nás